Mikuláš

Ve čtvrtek 5. prosince čekalo na děti z 2. stupně překvapení. Hned z rána před školou na jejich příchod netrpělivě čekala mikulášská parta. Kdo chtěl projít do školy, musel se potkat s Mikulášem nebo andílky, ti odvážnější s čerty. Některé děti zarecitovaly básničku, některé zpívaly s andílky a ostatní si jen nechaly andělskou rukou pomalovat tvář nebo na ně čekalo čertovské zdobení obličeje. Každopádně každé z dětí obdrželo malou sladkost. Mikuláš se zastavil se svými pomocníky také v naší jídelně, kde musely i paní kuchařky zazpívat koledu. Zvládly to na jedničku!

Poté mikulášská parta zamířila do školky. I tady přinesla radostné chvíle pro všechny děti a svým příchodem rozsvítila jejich oči. Mikuláš trpělivě vyslechl všechny básničky a koledy, které mu děti s nadšením zpívaly nebo recitovaly. Andílci rozdali mikulášskou nadílku a čertíci jen zpovzdálí vše kontrolovali.

Jistě už byla celá mikulášská parta unavená, ale ještě je čekaly děti z 1. stupně. I tady se zpívalo, recitovalo, vyprávělo. A také slibovalo. Všechny děti, ať už ty nejmenší ze školky či ty naše školní, slíbily Mikuláši, že budou i nadále hodné, vzorné a zazlobí jen občas. Tak uvidíme, co nám Mikuláš řekne příští rok, až nás přijde zase navštívit.

Mikuláš nám přinesl nejen drobné sladkosti, ale i kouzelnou atmosféru blížících se Vánoc.

Barbora Langerová, Jana Nesrstová