Historie školy – ZÁKLADNÍ ŠKOLA KARLA STARŠÍHO ZE ŽEROTÍNA BLUDOV

1. PRVNÍ HISTORICKÉ ZÁZNAMY O ŠKOLSTVÍ NA MORAVĚ

Nejstarší školy na území severozápadní Moravy byly zřizovány při klášterech. Významnější roli však měly až pozdější farní školy. Nejstarší farní městskou školou na Zábřežsku byla farní škola v Mohelnici (1275), na které studovalo několik významných mohelnických rodáků. Roku 1452 je doložena farní škola v Šumperku a od roku 1576 existovala bratrská škola v Zábřehu, přenesená sem z Lanškrouna. Na farních školách se učilo zpravidla náboženství, základy psaní, čtení a počítání. Úroveň výuky vždy závisela na osobě učitele, což však byl často jen vzdělanější rolník nebo vysloužilý voják. Větší množství škol u nás začalo vznikat až po třicetileté válce,a to i v menších městech a obcích. Tímto případem je i škola bludovská. Kdy a kým byla a bludovská škola založena, přesně nevíme, nemáme o tom záznam. První zmínku o ní nalézáme v lánském rejstříku, kde je uvedeno, že Jiří Příhoda v roce 1657 utekl ze své usedlosti a z jeho domku byla zřízena škola. První zprávy o bludovské škole máme tedy ze 17.století. Podle archivních záznamů byla zde postavena přízemní budova v roce 1776, tedy před 228 lety. První známý učitel byl Jan Václav Škoda, jehož zápis v oddací matrice z roku 1683 uvádí jako rektora bludovského. V roce 1745 se učilo v domě čp. 145 (současná radnice) a učitelem byl Jan Plha. Od roku 1750 Matouš Strombach. Od roku 1770 působil na škole Antonín Weiser, který provozoval navíc ještě hrnčířskou živnost. Za jeho působení na bludovské škole byla v habsburské monarchii provedena reforma nižšího školství. Nový školní řád stanovil povinnou školní docházku pro děti od 6 do 12 let a zaváděl jednotnou soustavu základního školství. Nejnižším stupněm byly tzv. školy triviální v obcích. Na triviálních školách se vyučovalo v mateřském jazyce. Vyučovalo se psaní, čtení a počítání, náboženství a základům praktických profesí. Nezáviděníhodné hmotné postavení učitelů se však příliš nezlepšilo ,a proto byli často nuceni přivydělávat si i mimo školu. V roce 1790 navštěvovalo bludovskou školu již 260 dětí z Bludova a Bohutína. Škola stále působila v domě čp. 145, který byl před rokem 1782 přestavěn z dřevěného na zděný – škola měla vpravo učebnu a vlevo byt učitele o dvou místnostech. Tato budova již nedostačovala a uvažovalo se výstavbě školy nové. Proto byla v letech 1803-1805 až po základy zbourána a postavena na stejném místě nová přízemní budova. Z původní budovy z roku 1776 se dochovaly pouze sklepy a základy. Uchovaly se i doklady o nákladech na tuto stavbu, které činily 1301 zlatých, dříví a pracovní sílu dodala obec a zbytek uhradil hrabě Josef Karel ze Žerotína. Vyučovalo se polodenně, protože školní budova byla malá a veškeré snahy o její rozšíření po řadu let ztroskotávaly. Zajímavý je údaj, že v roce 1842 navštěvovalo školu 330 žáků, které učili pouze dva učitelé. Bludov si zachoval v celém pobělohorském období ryze český charakter a jako česká obec je označován i v úředních dokumentech. Je proto přirozené, že do roku 1848 se na zdejší škole
vyučovalo pouze český. K další velké přestavbě došlo v roce 1864, kdy byla budova opět stržena a ponechány jen sklepní prostory a část přízemí a do května 1866 byla postavena již jednopatrová školní budova. Vyučovalo se nadále česky, na návrh obecního zastupitelstva bylo zavedeno vyučování němčiny. Novým školským zákonem z roku 1868 přešla bludovská škola z pravomoci bludovského faráře pod dozor státu a současně byla návštěva obecné školy prodloužena ze šesti na osm let. Postupně se do konce 19. století zvyšovaly počty tříd, docházelo k
zavádění nových předmětů (ruční práce, tělocvik, přírodověda atd.) a zvyšovala se úroveň výuky. O dobrou úroveň bloudovské školy se velmi zasloužil její správce od roku 1877 František Wicenec. Do roku 1873 byla škola dvoutřídní, pak měla tři třídy a od roku 1883 čtyři třídy. Počet žáků rychle rostl (ve školním roce 1877/78 ji navštěvovalo 368). Škola svou kapacitou nestačila, školní výuka probíhala i v jiných budovách. Tato tíživá situace byla vyřešena až stavbou nové školní budovy – tzv.MĚŠŤANKY – v roce 1908.

2. MĚŠŤANKA

Základní kámen k stavbě této budovy byl položen 15.5.1907 Karlem Dřímalem. Stavbu prováděl Jan Kunčar ze Zábřeha a její náklad byl vypočten na 100000 K. Původně bylo usneseno vystavět budovu pro osmitřídní školu obecnou. Dne 10.11.1907 však místní školní rada za předsedy Františka Ermise, zdejšího faráře, podala žádost na zřízení chlapecké školy měšťanské, spojené se školou obecnou pod jednou správou.Této žádosti zemská školní rada vyhověla a výnosem ze 10.6.1908 povolila zřízení trojtřídní chlapecké měšťanské v
Bludově. Obě školy, obecná i nově vzniklá měšťanská byly svěřeny pod jednu správu a jejich prvním ředitelem se stal odborný učitel František Léhar , který ředitelem školy zůstal až do svého odchodu na odpočinek v roce 1929. Ve školním roce 1908/09 byla otevřena 1. třída měšťanské chlapecké školy se 68 žáky z celé severní Moravy, neboť bludovská měšťanka byla první českou školou tohoto druhu na severní Moravě. V následujících letech byly pak postupně otevřeny další dvě třídy. Počet žáků obou spojených škol neustále vzrůstal – ve školním roce 1913/14
navštěvovalo šestitřídní obecnou školu 461 žáků a trojtřídní měšťanskou školu 148 žáků. Výnosem zemské školní rady ze dne 17.11.1922 byla dosavadní měšťanská škola přeměněna na školu smíšenou – chlapeckou a dívčí. Počátkem třicátých let počet žáků opět stoupal. V roce 1930 došlo na základě výnosu kanceláře prezidenta republiky k přejmenování bludovské školy na Masarykovu obecnou a měšťanskou školu v Bludově.

3. BLUDOVSKÁ ŠKOLA V DOBĚ 1. SVĚTOVÉ VÁLKY

Bludov byl se svými školami ve veliké výhodě oproti mnoha jiným obcím, které byly následkem všeobecné mobilizace úplně zbaveny učitelstva. V Bludově bylo vojsko ubytováno v sokolovně , v Národním domě, ve staré škole, v chudobinci, ale nová školní budova zůstala ušetřena a mohlo jí být užíváno výhradně ke školním účelům.

4. DOBA NĚMECKÉ OKUPACE 1938-1945

V prvních dnech měsíce října 1938 bylo čsl. rozhlasem oznámeno, že tzv. 5. pásmo pohraniční dle rozhodnutí v Mnichově bude s prvními 4 pásmy odděleno od Československé republiky a přiděleno k Sudetám a s nimi k německé říši. Obec Bludov byla v tomto pásu. Hned potom bylo vydáno úřední nařízení, aby čsl. státní zaměstnanci opustili zabrané území a
přestěhovali se do zbylé části Československé republiky. Učitelům veřejných národních škol, jako byla škola obecná a měšťanská v Bludově, nenařídily nadřízené úřady před svým odchodem ani aby se odstěhovali do Československé republiky, ani aby setrvali na svých místech. Z různých důvodů se tehdy skoro polovina učitelů odstěhovala, polovina zůstala. První odcházel ředitel školy METODĚJ KUBÍČEK. Česká škola obecná v době okupace nebyla zrušena. Původně šestitřídní se rozšiřovala postupně s rušením tříd měšťanské školy na školu sedmi a posléze osmitřídní. Úřední
název byl 2.Volksschule in Blauda mit tschechischer Unterrichtssprache. Měšťanská škola byla postupně zrušena. Nově založená byla škola německá zvaná 1. Volksschule. Po osvobození Bludova roku 1945 Rudou armádou byla znovu oživena snaha z doby před okupací a 25. června 1945 mohlo opět začít pravidelné vyučování. Vyšší třídy obecné školy, třídy 6., 7. a
8., byly hned přeměněny na školu měšťanskou, která byla v Bludově znovu otevřena. Správou obecné školy byl pověřen pan učitel Václav Blažek, správou měšťanské školy pan učitel František Escher, který se vrátil z koncentračního tábora v Německu.

5. ŠKOLNÍ LÉTA 1950 – 1968

Pokračuje rozšiřování tříd. V nové a staré budově bylo umístěno 15 tříd. Družina mládeže pracovala v Národním domě. Důležitou událostí školního roku 1958/59 až 1961/62 bylo zavedení devítileté školní docházky. V roce 1958 se uskutečnila oslava 50. výročí trvání stř. školy v Bludově.

6. ŠKOLNÍ LÉTA 1968-1980

Během letních prázdnin 1968 a podzimních měsících byla postavena montovaná šestitřídní škola s příslušenstvím. Došlo tak ke zlepšení pracovního prostředí a modernizaci školy. Školní rok 1968/69 byl zahájen ve složité politické situaci vyvolané vstupem spojeneckých vojsk na územní ČSSR. Celý další vývoj byl charakterizován úsilím KSČ o normalizaci vnitřních poměrů života našich národů.

7. ŠKOLNÍ LÉTA 1980-1995

V těchto školních letech se zvyšuje počet žáků ve třídách. Materiální hygienické podmínky a kapacita školních prostor je nevyhovující této budovy. Tuto havarijní situaci bylo nutno vyřešit. Došlo k zahájení stavby pavilonu U2. Kolaudace se uskutečnila 28.dubna 1989. V témž roce pokračují práce na výstavbě pavilonu školní stravovny a tělocvičny. Celý výchovně vzdělávací proces je silně ovlivněn společenskými změnami ve státě. Začíná se vyučovat jazyk německý a jazyk anglický. Žáci mohou navštěvovat výuku náboženství.

8. ŠKOLNÍ LÉTA 1995-2004

Rozhodnutím obecního zastupitelstva byla s účinností ode dne 1.1.1996 přiznána základní škole právní subjektivita, což znamená, že od tohoto dne bude škola hospodařit samostatně, odděleně od obecního rozpočtu. Oficiální název školy je ustanoven na ZÁKLADNÍ ŠKOLA KARLA STARŠÍHO ZE ŽEROTÍNA. Tímto názvem se škola hlásí k jednomu z nejvýznamnějších a nejvzdělanějších Moravanů, který nalezl místo svého posledního odpočinku v žerotínské hrobce v Bludově. V témž roce je ustanovena Rada školy. V září 1996 došlo k slavnostnímu otevření přístavby / školní stravovny, tělocvičny/. Škola je materiálně a technicky na velmi dobré úrovni. Chybí pouze venkovní sportoviště. Obecní úřad v současné době řeší jak finančně zabezpečit opravu stávajícího areálu.