Dějepisná exkurze po stopách obránců českého pohraničí

Žáci osmých a devátých ročníků se koncem října zúčastnili exkurze, v níž jsme se společně vydali po stopách statečných obránců českého pohraničí. Naší první zastávkou byla Dělostřelecká tvrz Bouda, která se nachází v Králické pevnostní oblasti. Zde pro nás pan učitel Drtil domluvil poslední speciální prohlídku v letošním roce, později už je tato památka veřejnosti nepřístupná. A tak jsme společně vkročili do míst, která byla až do devadesátých let opuštěná. Díky nadšení dobrovolníků, tak mohly děti procházet chodbami hlubokými až 60 metrů, prozkoumat zbytky nalezené vojenské techniky a dozvěděly se také mnohé detaily ze života a každodenní pracovní náplně vojáků sloužících na opevnění. Raritou této památky pak byla dělostřelecká výsuvná věž, jejíž ilustrační pohyblivý model si mohli žáci detailně prohlédnout v závěru celé prohlídky. V podzemních prostorách nás zaujali také netopýři, kteří zde pravidelně přes zimu hledají úkryt. V našem putování pohraniční oblastí jsme se dále zastavili v Těchoníně, kde nás přivítal jeden z četníků- nadšenců, kteří zde zřídili muzeum četnictva. V dobové uniformě nás provedl typickou pátrací stanicí, která v mnohém připomínala interiéry oblíbeného českého seriálu Četnické humoresky. V tradiční kuchyni vybavené v duchu třicátých let jsme společně zkoušeli hádat, k čemu sloužily dřívější předměty denní potřeby, které jsou dnes pro nás spíše kuriozitou – jako je například ohřívač piva, tehdejší skříňová lednice, či šuplíkový dřez na nádobí. Vyzkoušeli jsme také sadu na snímání otisků prstů, prohlédli jsme si dobové zbraně, oděvy, nábytek, navštívili jsme také celu předběžného zadržení. O práci pohraniční stráže a vojáků sloužících v této oblasti nyní víme mnohé, především si ale budeme pamatovat, že mnozí tito lidé během válečných let ve službách vlasti při obraně státu padli a to si rozhodně zaslouží náš zájem, úctu a také abychom o tom informovali další generace mladých lidí. Dobrovolníci, kteří nám byli na exkurzi průvodci, si zaslouží za svoji práci nejen od nás veliké díky.

Zdeňka Kulhajová, Ondřej Drtil